Muži
a domácí násilí
Ing. Aleš Hodina
Muži se nechali
postupně zatlačit do kouta. Velkou roli v tom hraje jejich rytířskost,
ale i vzájemné soupeření. Vždyť kolik se jich ochotně zastane chudinky
ženy, kterou týrá nějaký despota. A čeká za to přinejmenším sympatie
oné ženy. Také si netroufnou nevěřit nešťastné slabé osobě. Co když tu
ale místo tyranského muže máme vypočítavou ženu?
Intenzivním úsilím feministických a dalších "neziskových" organizací se
podařilo vybudovat ve společnosti obraz, v němž je muž ve vztahu k
domácímu násilí vnímán zásadně jako agresor.
Zároveň se těmto organizacím (jejichž motivace by si zasloužila
samostatný článek) daří značně posouvat význam samotného pojmu domácí
násilí. Od skutečného násilí až do oblastí dosti vzdálených
či vágně formulovaných, jako je například "ekonomická kontrola" nebo
"emocionální násilí".
S tím samozřejmě narůstá tlak na muže. Ti se dnes pomalu musejí obávat,
že jakýkoliv konflikt se ženou bude označen za "domácí násilí".
Odhoďte rytířskost
Co tedy dělat s rostoucím zneužíváním pojmu domácí násilí? Zdá se, že
mužům nezbývá - bohužel - nic jiného, než odhodit svou rytířskost
(nechtějí-li se dočkat renesance matriarchátu). Znamená to přestat
bezvýhradně věřit "nešťastným" ženám a jejich tvrzení a obvinění
kriticky prověřovat. Ale také se nestydět obrátit tyto jedovaté ženské
zbraně proti nim. Ano, i muži jsou obětí domácího násilí - a to mnohem
častěji, než jak vyplývá ze současných statistik.
"Muži se nevnímají jako oběti domácího násilí,
ačkoliv ve skutečnosti k jejich viktimizaci domácím násilím dochází,"
říká k tomu policejní psycholožka Ludmila Čírtková.
"Slabá percepce, neuvědomění si vlastní
viktimizace domácím násilím, vede přirozeně k tomu, že muži nevyužívají
či využívají minimálně policejních strategií a opatření k řešení
domácího násilí, ať už v podobě přivolání policie k akutnímu incidentu
či v podobě podání trestního oznámení."
Stejná autorka pak v časopisu Právo a rodina publikuje pomůcky k
diagnostikování domácího násilí. Jedná se mimo jiné o sadu otázek,
identifikujících přítomnost jeho různých forem. Otázky
týkající se přítomnosti "psychického násilí" jsme tedy v nezměněné
podobě položili vzorku mužské populace. Muži měli odpovídat,
zda partnerka vůči nim použila uvedené chování (tedy takové, které
naplňuje charakteristiku psychického násilí).
Jak se k sobě chováme
Výsledky jsou šokující. Většina mužů přiznala, že vůči nim partnerka
(či expartnerka) použila nějakou formu toho, co je označováno jako
psychické násilí. Mnoho z nich se dokonce setkalo s několika jeho
různými podobami.
Průzkum probíhal na více místech a jeho větší část je publikována
zde. Na ukázku jsme z
něj dále
vybrali některé odpovědi. Ještě jednou je třeba zdůraznit: Každá z
položených otázek v praxi slouží k identifikaci některé z forem
psychického násilí.
Možná i vás po jejich přečtení napadne: Pokud by se muži aktivněji
bránili (nejen) psychickému násilí a pokud by domácí násilí bylo
posuzováno genderově vyváženě, neměli bychom nakonec ve statistikách
mnohem více domácích násilnic?
Co také řekli v dotazníku čeští muži
1. Uráží vás a vaše příbuzné, zraňuje vás
a používá nadávky, zesměšňování, ponižování, ustavičnou kritiku
týkající se často malicherností?
- "Uráží mě a znevažuje moje příbuzné, nadává mi velice často a velmi
sprostě. Nadává mi za malichernosti: špinavý hrnek mezi čistým nádobím
v myčce, špinavý ručník v koupelně... Ponižuje mě před svými známými
označením spolubydlící."
- "Jseš tlustej, neumíš se postarat o rodinu, vyděláváš málo peněz,
jseš línej, jseš autista."
2. Odmítá dialog, v rozhovorech s vámi ignoruje,
přehlíží anebo překrucuje fakta, používá polopravdy a lži, nenechá si
nic vysvětlit, řekne vám něco a pak to popře?
- "Odmítá jakýkoli konstruktivní rozhovor. Vždy argumentuje tím, že o
moje problémy nemá zájem, že má svých dost. Moje názory rovněž přechází
a někdy mi ostře připomene, že o ně nemá zájem, tak ať jimi neobtěžuji.
Skutečnost si občas překrucuje podle své potřeby - nemůže něco vyřídit
ve městě, protože má porouchané auto, i když je auto v běžně pojízdném
stavu. Jednou mi vyčte nenachystanou snídani, když ji nachystám, tak ji
nesní - protože má prý bolavý zub atd. Soudí dřív, než zjistí, jaká
byla skutečnost. Má obecně velmi rychlé soudy."
- "Ano, vymýšlí si fabulace, věci, které se nikdy nestaly, zveličuje a
překrucuje věci tak, aby ona byla oběť a já ten špatný. Jakýkoliv můj
názor je okamžitě odmítnut a nastává její diktát. Když ona něco žádá,
komunikuje, ale když já něco žádám, moje žádosti přehlíží a
nekomunikuje! Před dětmi a známými používá všelijaké formy provokací.
Neznalý poměrů však dá na její tón, nikoliv na podlost její komunikace
a chování."
3. Upírá vám základní práva (např. říct svůj
názor, zavolat rodině a známým), nesmyslně vás omezuje (např. nedovolí
vám přijmout povýšení v práci, vybrat si oblečení), zakazuje vám
sociální kontakty?
- "Zakazuje mi chodit na koníčky, stýkat se se známými, kontroluje
mobil i korespondenci."
- "Až zpětně vidím, jak nenápadně, ale jasně mě od některých vztahů (s
přáteli - ne se ženskými!) bezdůvodně odrazovala, snižovala jejich
význam, ničila."
4. Obviňuje vás z toho, že jste ji provokoval, že
se jí dostatečně nevěnujete, že si všechno zasloužíte, že můžete i za
její problémy?
- "Tak to bylo a je zcela pravidelné. Od narození dcery každou chvíli
výčitky, že mám dceru raději než ji. Obviňovala mě ze svého poporodního
krvácení. Neváhala použít i takové výrazy jako chtěl jsi mě nechat
chcípnout v té porodnici, ačkoli měla mnou hrazený nadstandardní pokoj."
- "Ano, přirozeně, za vše si mohu sám. I za to, že si našla nového
přítele."
5. Zastrašuje vás a vyhrožuje vám (např. odebráním
dětí, vlastní sebevraždou či tím, že vám vážně ublíží)?
- "Vyhrožování odebráním dítěte, vyhrožuje, že mne pomluví v práci a
mezi známými a že na mě přijde její expartner."
- "Tuhle argumentaci znám: jestli se budeš věnovat i svým přátelům,
koníčkům, sbalím se a už mě ani naše dítě neuvidíš. Smutný, že?"
6. Používá extrémní kontrolu (kontroluje vám
tašku, mobil, kontakty na PC apod.), musíte se hlásit, opakovaně vám
volá do práce, ověřuje si, s kým se stýkáte?
- "Za den během práce několik SMS, pokud hned neodpovím, tak výčitky,
že se jí málo věnuju - je to extrémní kontrola?"
- "Kontroluje mi mobil a moji korespondenci na Facebooku, vše za mými
zády."
7. Trestá vás za vaše úspěchy v zaměstnání, za to,
když se vám něco povede nebo máte z něčeho radost?
- "Když se mi něco líbí, nebo z toho či onoho mám radost, tak je to z
jejího pohledu normální. Obvyklou zbraní bylo snažit se rozpoutat
hádku, abych už dal pokoj a stáhl se do sebe."
- "Jsem ve fázi, kdy se s úspěchy moc nesvěřuji, ale když jsem to dříve
dělal, tak mi to vždycky nějak srazila dolů, aby to zas až takový
úspěch nebyl."
8. Ničí nebo vyhrožuje zničením věcí, které máte
rád?
- "Tak to je pravda, zrovna nedávno mi řekla, že když se s ní rozejdu,
tak mi podpálí barák."
- "Vyhazuje mi moje knihy a video nahrávky."
9. Nutí vás k věcem, které nechcete a které vám
připadají nenormální?
- "Zakazuje mi bavit se se sousedy."
- "Nesmím dceři dát pusu, že je to nehygienické, a i dceři zakazuje
tento projev."
10. Trestá vás, když se jí něco nelíbí, a máte
pocit, že tresty jsou pro vás ponižující, příčí se vám?
- "Musím se opakovaně omlouvat a vždy přiznat svoji chybu, dát jí za
pravdu, když to neudělám, provokuje, vyvolává hádku."
- "Jednou jsem musel stát za dveřmi, když mě nechtěla pustit domů po
firemním večírku. Opakované omluvy - ano, to je běžné, jednou to nikdy
nestačí."
11. Neuznává vaše zdravotní potíže, zakazuje vám
jít k lékaři i poté, co vám způsobila zranění?
- "Neuznává mé zdravotní potíže. Ignoruje je."
- "Je lékařka, podle ní jsou všichni muži simulanti."
12. Domluvila se s vámi na něčem a pak to popřela,
obvinila vás z toho, že lžete anebo že jste si to vymyslel?
- "Klidně popře i dohodu, která proběhla o deset minut dřív s několika
svědky, případně mě obviní ze lži."
- "Áno. Klamala aj v manželskej poradni. Obviňovala naopak mňa, že
klamem. Dohody ohľadom chodu domácnosti svojvoľne menila a
nedodržiavala."
13. Nařizuje vám, co smíte nebo nesmíte říkat v
kontaktu s rodiči, spolupracovníky anebo s lékařem?
- "Ano. Hlavně v kontaktu s jejími rodiči."
- "Občas mi něco takového říká. Ať před spolupracovníky neříkám to a
to."
14. Trestá vás za věci, které nemůžete ovlivnit?
- "Ano, třeba za to, že jí se něco nedaří."
- "Trestala dceru za to, že si dovolila se v noci probudit a plakat. Na
mou snahu ji uklidňovat reagovala podrážděně s tím, že jestli se mi to
nelíbí, tak si dceru vezme a bude. Nakonec to udělala – a bylo."
Převzato z Psychologie.cz
|
|